Slované jsou děti bohů
Mnozí dějepravci popisovali Slovany jako špinavé podlidi, nevzdělané barbary a analfabety, no fuj, přivandrovalé odněkud z východu nebo rovnou z močálů. Takhle si o Slovanech vytvářeli povědomí v dobách středověku v politických kruzích a v úzkých skupinkách držitelů moci a náramně se jim to líbilo. Tihle vyšlechtění intelektuálové ze dvorů měli představu o Slovanech, že se snad živili kořínky a běhali po horách kolem kamenů jako čarodějnice.
Když jsem promýšlel, jak bych asi jednal v oněch dobách, kdy s velkou pravděpodobností rostly všude lesy a jen kolem zátočin řek šustilo něco rákosí, přerušované při smrákání koncerty kvákajících žab, kde bych hledal místo pro usídlení, vybral bych určitě místo kde je dostatek vody. Stromy bych pokácel na stavení a otop a na uvolněném místě bych něco zasadil. Dobytek by spásal vyrostlou trávu. Ale to muselo být v hodně starých dobách. Pochybuji, že by již tato místa nebyla obsazena někým jiným, pokud bych tam přišel až v šestém století.
No jako třeba v Praze na Hradčanech nebo v Brně je už obsazeno, takže kdybych dotáhl později, bez nějakého vyjednávání bych dobré místo k usídlení nesehnal. Zvykem se stalo, že platné bylo jen to, co kdysi napsal nějaký starý mnich v klášteře, kterýž to úkolem sepsal podle přání mocných. Když si představím, že mniši neměli moc příležitostí cestovat mezi ty špinavce na oslu, tak výsledky musely tomu také odpovídat. Neberu jim snahu o barvitost a literární nadání. To patří k jejich věci. Kdybych byl v jejich situaci, nevím jestli bych to napsal lépe. Takže mi přijde úplně přirozené, že psali o tom co chtěli.
Proč by měli psát fakta. Jejich šíření dobrého slova slovanského nebo-li pohanského v jejich dějepravě nehledám. Nenašel bych jej.
Vrtá mi hlavou například, proč by měli Slované vrchnost prosit a za dary země v kostele děkovat, když bylo hojnosti, medu a strdí všude kolem na dosah. To je přece logické. Stačilo jen se přičinit a velebit přírodní ( při rodu) autority, které jim poskytovaly dary země zadarmo. Za přičinění své mohli děkovat akorát sobě a dělit se tak aby všichni měli dostatek, jelikož země dá všem přičinlivým bez rozdílu. K takovému úsudku jsem se dobral po pár dnech, jak by můj úsudek dopadl, kdybych se v něm mohl rozvíjet celý život? Nechám na jindy. Nebylo právě toto chování příčinou všech problémů Slovanů, kteří chtěli jen pokračovat ve vlastním životě s vlastní kulturou? Vždyť kultura znamená Kult RA, čili velebení slunce. Nebyli jen pasáci dobytka a znalci zemědělské trojčlennosti, znali i vědění a to mohlo být tím pravým důvodem proč byla zášť k nim tak úporná.
Buď přijmu spisy dějepravců a tmářů, že sem přišli s tažením takzvaného pohybu národů nebo přijmu fakt, že Slované žili na našich územích mnohem dříve. A to mě začalo zajímat nejvíc. Přes první pochybnosti, proč se nikde neuvádí jiné datum než to, které bylo křižáckou cenzurou povoleno, jsem se dostal k jednoduchým úvahám, že před šestým stoletím tady nemohli běhat jen vlci a medvědi. Tomu bych se klidně vysmál. Letopočet šesté století z jednoduchého důvodu prostě nemůže být slučitelný s letopočtem například 7 521, jelikož 25. prosince roku 1 se měl narodit Ježíš Kristus. Slované ale prostě počítali letní slunovraty jak šli po sobě, tím si také zaznamenávali léto-počet. Neumím si dobře představit, jak by si mniši přepisovači s těmito počty poradili. To je muselo určitě trápit mnohem víc než Slovanský hospodářský růst. V tom vidím právě to, co dělí dnes světy na uměle hnojené od kultury čistého vědění.
převzato na stránku:
Hej Slované, proč víme o slovanských předcích tak málo
Jaké písničky zpívali, co si mysleli a kde leží jejich, tedy naše pravlast?
Jak to, že to neznáme!
Známe kdejakou pitomou politickou korektnost, ale to základní nevíme. Naše společné vědění zanechané předky mělo být vymazáno. Samozřejmě, dneska není čas na védy, musíme vyrábět a tvořit růst a odevzdávat jej na oltář demogracie. Musíme znát cizí jazyky a dějiny cizích jazyků abychom neměli už čas na poznání jazyka vlastních předků. Chybí nám širší nadhled, jelikož vědění předků nepřešlo do potomků. Plaveme ve vlastní historii jako kapr na suchu a známe jen tolik, kolik prošlo chapadly cenzury a toho prošlo opravdu málo. Nezakrývám, že mě překvapil mnohem větší zájem o vpravdě epochálním poselství starých Slovanů, o kterém se dnes píše více za našimi hranicemi. No jak jinak, když po cenzuře na územích našich zbyla jen holá země. V souvislostech se stále narůstající agresivitou zavánějící opět ze západu a snaze pochopit co pořád mají, přichází z dáli, ale jen zdánlivě, zapomenuté dědictví Slovanů.
0 komentářů:
Okomentovat